Autor: devene

Studium na vysoké škole není legrace. Nejen učení, ale i pravidelné docházení na povinné i nepovinné předměty zabírá studentům spoustu času. Dalo by se říci, že všechen čas. A jelikož je život studenta poněkud finančně náročný, pak je třeba tento problém řešit.

Důležitá je především podpora rodiny, nejen ta psychická ale i „finanční“, protože pracovat při studiu je ve většině případů zcela nemožné. Řešením jsou tak občasné brigády nebo maximálně práce na poloviční úvazek, kdy si student sotva vydělá na bydlení (kolej nebo byt). A to není jediné, je také třeba počítat s výdajem na učebnice/skripta, jídlo (ve studentských menzách nebývá zrovna nejlevněji), poplatky na různé exkurze nebo vybavení do školy, které většinou vysoká škola nehradí. Peníze jsou tak jedním z největších problémů, který student při nástupu na VŠ řeší.

Jak z toho ven?
·         Základem je finanční podpora rodiny. Alespoň částečná. Spolehnout se ve všem jen sám na sebe je chvályhodné, ale nakonec toto úsilí nepřinese očekáváný výsledek.
·         Brigáda – občasná výpomoc v obchodech, stáncích, roznos letáků, pomoc přímo ve škole (např. v laboratoři, praktikanti a další studentské brigády) – většinou stačí shlédnout pár školních nástěnek nebo internetových inzerátů.
·         Škola také nabízí stipendia, o kterých spoustu studentů ani neví. Máte na ně nárok i vy nebo vaše ratolest?
Stipendia jako pomoc od školy
Každá škola má pro následující stipendia jiné požadavky a je tak potřeba pročíst si školní řád vaší VŠ (běžně dostupný online). Pro názornost uvedu nejčastější požadavky:
·         Ubytovací stipendium – máte na něj nárok, pokud bydlíte „vzdáleně“ od místa vaší VŠ, tj. nejčastěji v jiném kraji, studovat byste měli v denním studiu a v rámci standardní doby studia.
·         Sociální stipendium – zde je třeba dokládat příjem vašich rodičů, pokud je pod hranicí určitého obnosu peněz (tuto hranici opět uvádí každá škola jinou), pak na toto stipendium máte nárok.
·         Prospěchové stipendium – na něj mají nárok tzv. „jedničkáři“, kteří jsou za pilné studium odměněni sumou poměrně vysokou (opět záleží na škole), průměr byste měli mít maximálně do 1,5 a opět studovat při denním studiu ve standardní době.

·         Další stipendia se vyplácí za různé projekty, semináře nebo prezentace, které student aktivně vytváří pod záštitou školy a je mu tak stipendium přislíbeno. Stipendia se dostávají i za dobrá umístění v zahraničních soutěžích nebo za studium v zahraničí, apod.
Takže pokud se chystáte na VŠ nebo na ní již studujete a nevíte o těchto možnostech, pozorně si přečtěte školní řád a web školy, ať o nic nepřijde.

Studium na vysoké škole není legrace. Nejen učení, ale i pravidelné docházení na povinné i nepovinné předměty zabírá studentům spoustu času. Dalo by se říci, že všechen čas. A jelikož je život studenta poněkud finančně náročný, pak je třeba tento problém řešit.

Důležitá je především podpora rodiny, nejen ta psychická ale i „finanční“, protože pracovat při studiu je ve většině případů zcela nemožné. Řešením jsou tak občasné brigády nebo maximálně práce na poloviční úvazek, kdy si student sotva vydělá na bydlení (kolej nebo byt). A to není jediné, je také třeba počítat s výdajem na učebnice/skripta, jídlo (ve studentských menzách nebývá zrovna nejlevněji), poplatky na různé exkurze nebo vybavení do školy, které většinou vysoká škola nehradí. Peníze jsou tak jedním z největších problémů, který student při nástupu na VŠ řeší.

Jak z toho ven?
·         Základem je finanční podpora rodiny. Alespoň částečná. Spolehnout se ve všem jen sám na sebe je chvályhodné, ale nakonec toto úsilí nepřinese očekáváný výsledek.
·         Brigáda – občasná výpomoc v obchodech, stáncích, roznos letáků, pomoc přímo ve škole (např. v laboratoři, praktikanti a další studentské brigády) – většinou stačí shlédnout pár školních nástěnek nebo internetových inzerátů.
·         Škola také nabízí stipendia, o kterých spoustu studentů ani neví. Máte na ně nárok i vy nebo vaše ratolest?
Stipendia jako pomoc od školy
Každá škola má pro následující stipendia jiné požadavky a je tak potřeba pročíst si školní řád vaší VŠ (běžně dostupný online). Pro názornost uvedu nejčastější požadavky:
·         Ubytovací stipendium – máte na něj nárok, pokud bydlíte „vzdáleně“ od místa vaší VŠ, tj. nejčastěji v jiném kraji, studovat byste měli v denním studiu a v rámci standardní doby studia.
·         Sociální stipendium – zde je třeba dokládat příjem vašich rodičů, pokud je pod hranicí určitého obnosu peněz (tuto hranici opět uvádí každá škola jinou), pak na toto stipendium máte nárok.
·         Prospěchové stipendium – na něj mají nárok tzv. „jedničkáři“, kteří jsou za pilné studium odměněni sumou poměrně vysokou (opět záleží na škole), průměr byste měli mít maximálně do 1,5 a opět studovat při denním studiu ve standardní době.

·         Další stipendia se vyplácí za různé projekty, semináře nebo prezentace, které student aktivně vytváří pod záštitou školy a je mu tak stipendium přislíbeno. Stipendia se dostávají i za dobrá umístění v zahraničních soutěžích nebo za studium v zahraničí, apod.
Takže pokud se chystáte na VŠ nebo na ní již studujete a nevíte o těchto možnostech, pozorně si přečtěte školní řád a web školy, ať o nic nepřijde.

Studium na vysoké škole není legrace. Nejen učení, ale i pravidelné docházení na povinné i nepovinné předměty zabírá studentům spoustu času. Dalo by se říci, že všechen čas. A jelikož je život studenta poněkud finančně náročný, pak je třeba tento problém řešit.

Důležitá je především podpora rodiny, nejen ta psychická ale i „finanční“, protože pracovat při studiu je ve většině případů zcela nemožné. Řešením jsou tak občasné brigády nebo maximálně práce na poloviční úvazek, kdy si student sotva vydělá na bydlení (kolej nebo byt). A to není jediné, je také třeba počítat s výdajem na učebnice/skripta, jídlo (ve studentských menzách nebývá zrovna nejlevněji), poplatky na různé exkurze nebo vybavení do školy, které většinou vysoká škola nehradí. Peníze jsou tak jedním z největších problémů, který student při nástupu na VŠ řeší.

Jak z toho ven?
·         Základem je finanční podpora rodiny. Alespoň částečná. Spolehnout se ve všem jen sám na sebe je chvályhodné, ale nakonec toto úsilí nepřinese očekáváný výsledek.
·         Brigáda – občasná výpomoc v obchodech, stáncích, roznos letáků, pomoc přímo ve škole (např. v laboratoři, praktikanti a další studentské brigády) – většinou stačí shlédnout pár školních nástěnek nebo internetových inzerátů.
·         Škola také nabízí stipendia, o kterých spoustu studentů ani neví. Máte na ně nárok i vy nebo vaše ratolest?
Stipendia jako pomoc od školy
Každá škola má pro následující stipendia jiné požadavky a je tak potřeba pročíst si školní řád vaší VŠ (běžně dostupný online). Pro názornost uvedu nejčastější požadavky:
·         Ubytovací stipendium – máte na něj nárok, pokud bydlíte „vzdáleně“ od místa vaší VŠ, tj. nejčastěji v jiném kraji, studovat byste měli v denním studiu a v rámci standardní doby studia.
·         Sociální stipendium – zde je třeba dokládat příjem vašich rodičů, pokud je pod hranicí určitého obnosu peněz (tuto hranici opět uvádí každá škola jinou), pak na toto stipendium máte nárok.
·         Prospěchové stipendium – na něj mají nárok tzv. „jedničkáři“, kteří jsou za pilné studium odměněni sumou poměrně vysokou (opět záleží na škole), průměr byste měli mít maximálně do 1,5 a opět studovat při denním studiu ve standardní době.

·         Další stipendia se vyplácí za různé projekty, semináře nebo prezentace, které student aktivně vytváří pod záštitou školy a je mu tak stipendium přislíbeno. Stipendia se dostávají i za dobrá umístění v zahraničních soutěžích nebo za studium v zahraničí, apod.
Takže pokud se chystáte na VŠ nebo na ní již studujete a nevíte o těchto možnostech, pozorně si přečtěte školní řád a web školy, ať o nic nepřijde.

Studium na vysoké škole není legrace. Nejen učení, ale i pravidelné docházení na povinné i nepovinné předměty zabírá studentům spoustu času. Dalo by se říci, že všechen čas. A jelikož je život studenta poněkud finančně náročný, pak je třeba tento problém řešit.

Důležitá je především podpora rodiny, nejen ta psychická ale i „finanční“, protože pracovat při studiu je ve většině případů zcela nemožné. Řešením jsou tak občasné brigády nebo maximálně práce na poloviční úvazek, kdy si student sotva vydělá na bydlení (kolej nebo byt). A to není jediné, je také třeba počítat s výdajem na učebnice/skripta, jídlo (ve studentských menzách nebývá zrovna nejlevněji), poplatky na různé exkurze nebo vybavení do školy, které většinou vysoká škola nehradí. Peníze jsou tak jedním z největších problémů, který student při nástupu na VŠ řeší.

Jak z toho ven?
·         Základem je finanční podpora rodiny. Alespoň částečná. Spolehnout se ve všem jen sám na sebe je chvályhodné, ale nakonec toto úsilí nepřinese očekáváný výsledek.
·         Brigáda – občasná výpomoc v obchodech, stáncích, roznos letáků, pomoc přímo ve škole (např. v laboratoři, praktikanti a další studentské brigády) – většinou stačí shlédnout pár školních nástěnek nebo internetových inzerátů.
·         Škola také nabízí stipendia, o kterých spoustu studentů ani neví. Máte na ně nárok i vy nebo vaše ratolest?
Stipendia jako pomoc od školy
Každá škola má pro následující stipendia jiné požadavky a je tak potřeba pročíst si školní řád vaší VŠ (běžně dostupný online). Pro názornost uvedu nejčastější požadavky:
·         Ubytovací stipendium – máte na něj nárok, pokud bydlíte „vzdáleně“ od místa vaší VŠ, tj. nejčastěji v jiném kraji, studovat byste měli v denním studiu a v rámci standardní doby studia.
·         Sociální stipendium – zde je třeba dokládat příjem vašich rodičů, pokud je pod hranicí určitého obnosu peněz (tuto hranici opět uvádí každá škola jinou), pak na toto stipendium máte nárok.
·         Prospěchové stipendium – na něj mají nárok tzv. „jedničkáři“, kteří jsou za pilné studium odměněni sumou poměrně vysokou (opět záleží na škole), průměr byste měli mít maximálně do 1,5 a opět studovat při denním studiu ve standardní době.

·         Další stipendia se vyplácí za různé projekty, semináře nebo prezentace, které student aktivně vytváří pod záštitou školy a je mu tak stipendium přislíbeno. Stipendia se dostávají i za dobrá umístění v zahraničních soutěžích nebo za studium v zahraničí, apod.
Takže pokud se chystáte na VŠ nebo na ní již studujete a nevíte o těchto možnostech, pozorně si přečtěte školní řád a web školy, ať o nic nepřijde.

Nejdříve se podíváme na finále. Do bojů o pohár pro nejlepší celek letošního roku v české extralize se celkem symbolicky probojovaly dva celky, které byly zároveň těmi nejúspěšnějšími v základní části. Prvním z finalistů jsou tedy Bílí Tygři Liberec, jenž v semifinálových kláních předčili Kometu Brno v poměru 4:2 na zápasy.

Druhý finalista to měl o něco těžší. Třinečtí Oceláři po sedmi opravdu vyhrocených bitvách nakonec v rozhodujícím zápase měli více štěstí a Škodu Plzeň porazili na vlastním ledě 5:1 a tím ovládli celou sérii 4:3. Začátek série začal tedy mezi Libercem a Třincem a to na ledě tygrů, protože v základní části skončili na prvním místě, Třinec na druhém. Můžeme opět čekat vyrovnané zápasy plné vyhrocených situací a maximální výkon od všech aktérů. Oba týmy jistě prahnou po úspěchu v podobě celkového vítězství v naší soutěži.

Na druhé straně tabulky základní části skončily s velkým odstupem Pardubice na posledním místě. Spolu s nimi do barážové skupiny spadli i Piráti Chomutov vedeni slavným koučem Vladimírem Růžičkou. Tato skupina čítá celkem čtyři účastníky, další dva týmy byly tedy dva nejlepší z první ligy (druhá nejvyšší česká hokejová soutěž). Z bitev vyřazovacích bojů nakonec vítězně postoupil Motor České Budějovice a Rytíři Kladno taženi do vytoužené extraligy slavným útočným duem Jaromír Jágr a Tomáš Plekanec.

Odehráno bylo 12 duelů a první dva čekal postup do extraligy, třetího a čtvrtého pád do Chance ligy (druhá nejvyšší). Pardubice si s baráží poradily celkem suverénně a zaslouženě tedy uhájili svou pozici v TELH i pro nastávající sezonu, z druhého místa je pak k radosti všech kladenských fanoušků a hlavně Jágra s Plekancem doprovodí právě Rytíři. Motor České Budějovice tím pádem čeká další rok snahy probojovat se k dalšímu pokusu. Ještě hůře jsou na tom Piráti Chomutov, jež čeká po několika letech opět pád do Chance ligy a dost možná to také zároveň odnese Růžička, který pravděpodobně bude odvolán z pozice hlavního trenéra týmu.

Nejdříve se podíváme na finále. Do bojů o pohár pro nejlepší celek letošního roku v české extralize se celkem symbolicky probojovaly dva celky, které byly zároveň těmi nejúspěšnějšími v základní části. Prvním z finalistů jsou tedy Bílí Tygři Liberec, jenž v semifinálových kláních předčili Kometu Brno v poměru 4:2 na zápasy.

Druhý finalista to měl o něco těžší. Třinečtí Oceláři po sedmi opravdu vyhrocených bitvách nakonec v rozhodujícím zápase měli více štěstí a Škodu Plzeň porazili na vlastním ledě 5:1 a tím ovládli celou sérii 4:3. Začátek série začal tedy mezi Libercem a Třincem a to na ledě tygrů, protože v základní části skončili na prvním místě, Třinec na druhém. Můžeme opět čekat vyrovnané zápasy plné vyhrocených situací a maximální výkon od všech aktérů. Oba týmy jistě prahnou po úspěchu v podobě celkového vítězství v naší soutěži.

Na druhé straně tabulky základní části skončily s velkým odstupem Pardubice na posledním místě. Spolu s nimi do barážové skupiny spadli i Piráti Chomutov vedeni slavným koučem Vladimírem Růžičkou. Tato skupina čítá celkem čtyři účastníky, další dva týmy byly tedy dva nejlepší z první ligy (druhá nejvyšší česká hokejová soutěž). Z bitev vyřazovacích bojů nakonec vítězně postoupil Motor České Budějovice a Rytíři Kladno taženi do vytoužené extraligy slavným útočným duem Jaromír Jágr a Tomáš Plekanec.

Odehráno bylo 12 duelů a první dva čekal postup do extraligy, třetího a čtvrtého pád do Chance ligy (druhá nejvyšší). Pardubice si s baráží poradily celkem suverénně a zaslouženě tedy uhájili svou pozici v TELH i pro nastávající sezonu, z druhého místa je pak k radosti všech kladenských fanoušků a hlavně Jágra s Plekancem doprovodí právě Rytíři. Motor České Budějovice tím pádem čeká další rok snahy probojovat se k dalšímu pokusu. Ještě hůře jsou na tom Piráti Chomutov, jež čeká po několika letech opět pád do Chance ligy a dost možná to také zároveň odnese Růžička, který pravděpodobně bude odvolán z pozice hlavního trenéra týmu.