Blog

Díky různým materiálům si každý najde to své. Podlaha může mít mnoho podob, protože každý máme o funkčnosti a designu jinou představu. Záleží samozřejmě na interiéru, kam se chystáte podlahu položit a jak moc chcete podtrhnout vzhled místnosti. Někomu vyhovuje čistě moderní styl, jiný rád využije přírodní materiály.
Z čeho máme tedy na výběr?
Nejtypičtější a nejčastěji používanou podlahou je plovoucí podlaha. Najdete ji ve většině interiérů. Co takhle zvolit pro podlahu méně používaný materiál – kámen. Uplatnění asi nejčastěji najde ve vstupních chodbách a halách, vyjímat se bude, ale i před krbem nebo v kuchyni. Podlaha je složena z více kamenů, které jsou vyspárovány. Hodí se spíše pro přírodní typ bydlení. Chcete-li, aby kámen působil okázale a elegantně vyberte si dokonale opracovaný a leštěný kamen jako je žula nebo mramor. Podlaha je pak finančně nákladnější. Kamenná nám bez větších úprav vydrží celé roky.

Zajímavá je zajisté podlaha vytvořená z cihel. Používala se již v dávných dobách a používá se dodnes. Vybírat můžete z několika odstínů barev i tvarů cihel. Od klasických obdélníků až po kostky nebo jiné zajímavé tvary. Aby se vám podlaha lépe ošetřovala a dlouho vydržela, je nutné ji napustit speciálními vosky.
Další možností je pro vás položení keramické dlažby.

V tomto případě si vybere opravdu každý. Keramická dlažba je cenově dostupná všem a barevnou škálou budete mile překvapeni. Velmi dobře se udržuje a je odolná proti vlhku. Užití najde v koupelnách i všech obytných místnostech. Určitě ji dobře sladíte s interiérem. Najdete dekor dřeva i kamene. Budete překvapeni podobou s originálem.
Použijte korek. Je velmi příjemný a teplý. Hodí se například do místností,  kde je důležitá tepelná izolace od chladného povrchu. Jednoduchá je i pokládka.
Oblíbené jsou vinylové podlahy pomalu nahrazují PVC. Vyrábí se stejně jako keramická dlažba v různých dekorech a barevných provedeních, ale najdete také různé tloušťky. Hodí se do všech místností, údržba je snadná a navíc je odolná proti vlhku.

Díky různým materiálům si každý najde to své. Podlaha může mít mnoho podob, protože každý máme o funkčnosti a designu jinou představu. Záleží samozřejmě na interiéru, kam se chystáte podlahu položit a jak moc chcete podtrhnout vzhled místnosti. Někomu vyhovuje čistě moderní styl, jiný rád využije přírodní materiály.
Z čeho máme tedy na výběr?
Nejtypičtější a nejčastěji používanou podlahou je plovoucí podlaha. Najdete ji ve většině interiérů. Co takhle zvolit pro podlahu méně používaný materiál – kámen. Uplatnění asi nejčastěji najde ve vstupních chodbách a halách, vyjímat se bude, ale i před krbem nebo v kuchyni. Podlaha je složena z více kamenů, které jsou vyspárovány. Hodí se spíše pro přírodní typ bydlení. Chcete-li, aby kámen působil okázale a elegantně vyberte si dokonale opracovaný a leštěný kamen jako je žula nebo mramor. Podlaha je pak finančně nákladnější. Kamenná nám bez větších úprav vydrží celé roky.

Zajímavá je zajisté podlaha vytvořená z cihel. Používala se již v dávných dobách a používá se dodnes. Vybírat můžete z několika odstínů barev i tvarů cihel. Od klasických obdélníků až po kostky nebo jiné zajímavé tvary. Aby se vám podlaha lépe ošetřovala a dlouho vydržela, je nutné ji napustit speciálními vosky.
Další možností je pro vás položení keramické dlažby.

V tomto případě si vybere opravdu každý. Keramická dlažba je cenově dostupná všem a barevnou škálou budete mile překvapeni. Velmi dobře se udržuje a je odolná proti vlhku. Užití najde v koupelnách i všech obytných místnostech. Určitě ji dobře sladíte s interiérem. Najdete dekor dřeva i kamene. Budete překvapeni podobou s originálem.
Použijte korek. Je velmi příjemný a teplý. Hodí se například do místností,  kde je důležitá tepelná izolace od chladného povrchu. Jednoduchá je i pokládka.
Oblíbené jsou vinylové podlahy pomalu nahrazují PVC. Vyrábí se stejně jako keramická dlažba v různých dekorech a barevných provedeních, ale najdete také různé tloušťky. Hodí se do všech místností, údržba je snadná a navíc je odolná proti vlhku.

Díky různým materiálům si každý najde to své. Podlaha může mít mnoho podob, protože každý máme o funkčnosti a designu jinou představu. Záleží samozřejmě na interiéru, kam se chystáte podlahu položit a jak moc chcete podtrhnout vzhled místnosti. Někomu vyhovuje čistě moderní styl, jiný rád využije přírodní materiály.
Z čeho máme tedy na výběr?
Nejtypičtější a nejčastěji používanou podlahou je plovoucí podlaha. Najdete ji ve většině interiérů. Co takhle zvolit pro podlahu méně používaný materiál – kámen. Uplatnění asi nejčastěji najde ve vstupních chodbách a halách, vyjímat se bude, ale i před krbem nebo v kuchyni. Podlaha je složena z více kamenů, které jsou vyspárovány. Hodí se spíše pro přírodní typ bydlení. Chcete-li, aby kámen působil okázale a elegantně vyberte si dokonale opracovaný a leštěný kamen jako je žula nebo mramor. Podlaha je pak finančně nákladnější. Kamenná nám bez větších úprav vydrží celé roky.

Zajímavá je zajisté podlaha vytvořená z cihel. Používala se již v dávných dobách a používá se dodnes. Vybírat můžete z několika odstínů barev i tvarů cihel. Od klasických obdélníků až po kostky nebo jiné zajímavé tvary. Aby se vám podlaha lépe ošetřovala a dlouho vydržela, je nutné ji napustit speciálními vosky.
Další možností je pro vás položení keramické dlažby.

V tomto případě si vybere opravdu každý. Keramická dlažba je cenově dostupná všem a barevnou škálou budete mile překvapeni. Velmi dobře se udržuje a je odolná proti vlhku. Užití najde v koupelnách i všech obytných místnostech. Určitě ji dobře sladíte s interiérem. Najdete dekor dřeva i kamene. Budete překvapeni podobou s originálem.
Použijte korek. Je velmi příjemný a teplý. Hodí se například do místností,  kde je důležitá tepelná izolace od chladného povrchu. Jednoduchá je i pokládka.
Oblíbené jsou vinylové podlahy pomalu nahrazují PVC. Vyrábí se stejně jako keramická dlažba v různých dekorech a barevných provedeních, ale najdete také různé tloušťky. Hodí se do všech místností, údržba je snadná a navíc je odolná proti vlhku.

Díky různým materiálům si každý najde to své. Podlaha může mít mnoho podob, protože každý máme o funkčnosti a designu jinou představu. Záleží samozřejmě na interiéru, kam se chystáte podlahu položit a jak moc chcete podtrhnout vzhled místnosti. Někomu vyhovuje čistě moderní styl, jiný rád využije přírodní materiály.
Z čeho máme tedy na výběr?
Nejtypičtější a nejčastěji používanou podlahou je plovoucí podlaha. Najdete ji ve většině interiérů. Co takhle zvolit pro podlahu méně používaný materiál – kámen. Uplatnění asi nejčastěji najde ve vstupních chodbách a halách, vyjímat se bude, ale i před krbem nebo v kuchyni. Podlaha je složena z více kamenů, které jsou vyspárovány. Hodí se spíše pro přírodní typ bydlení. Chcete-li, aby kámen působil okázale a elegantně vyberte si dokonale opracovaný a leštěný kamen jako je žula nebo mramor. Podlaha je pak finančně nákladnější. Kamenná nám bez větších úprav vydrží celé roky.

Zajímavá je zajisté podlaha vytvořená z cihel. Používala se již v dávných dobách a používá se dodnes. Vybírat můžete z několika odstínů barev i tvarů cihel. Od klasických obdélníků až po kostky nebo jiné zajímavé tvary. Aby se vám podlaha lépe ošetřovala a dlouho vydržela, je nutné ji napustit speciálními vosky.
Další možností je pro vás položení keramické dlažby.

V tomto případě si vybere opravdu každý. Keramická dlažba je cenově dostupná všem a barevnou škálou budete mile překvapeni. Velmi dobře se udržuje a je odolná proti vlhku. Užití najde v koupelnách i všech obytných místnostech. Určitě ji dobře sladíte s interiérem. Najdete dekor dřeva i kamene. Budete překvapeni podobou s originálem.
Použijte korek. Je velmi příjemný a teplý. Hodí se například do místností,  kde je důležitá tepelná izolace od chladného povrchu. Jednoduchá je i pokládka.
Oblíbené jsou vinylové podlahy pomalu nahrazují PVC. Vyrábí se stejně jako keramická dlažba v různých dekorech a barevných provedeních, ale najdete také různé tloušťky. Hodí se do všech místností, údržba je snadná a navíc je odolná proti vlhku.

Nejhorší noční můra pro motoristy nastává s příchodem zimního období. Co dělat, aby vás nepřekvapilo mrazivé ráno a motor, který ne a ne naskočit, jak snížit spotřebu a čemu se vyhnout, abyste svého plechového miláčka příliš nezatěžovali? Připomenutí několika zajímavostí a rad  neuškodí, vždyť je toho spousta, na co musí dobrý řidič myslet.

 
CELOROČNÍ PNEUMATIKY?
Kdo chce obout svoje auto do celoročních pneumatik, protože chce ušetřit a nechce se mu neustále přezouvat, tomu se to nemusí vždy vyplatit. Je totiž třeba si uvědomit, že to nejsou gumy ideální ani za zimu ani na léto, a proto pokud nezměníte styl jízdy – to znamená vše hezky pomalu, žádné velké předjíždění a sekání zatáček – potom nemusíte třeba v zimě včas dobrzdit a neštěstí je hotovo.
 
PROVOZNÍ NÁPLNĚ
Zde se nejvíce vyplatí absolvovat zimní prohlídku svého auta. Technici vám zkontrolujíbrzdovou kapalinu a hustotuchladící kapaliny, což v domácích podmínkách není možné. Těsnost chladícího systému, stav brzd a baterie, funkčnost osvětlení – to vše je směrodatné, abyste mohli bez obav vyrazit do silničního provozu i v nepříznivém ročním období.
 
NAFTA
Kdo jezdí na naftu, rozhodně by neměl podceňovat aditiva proti námraze. Řidiči si sami přidělávají problém, když jej dolévají až ve chvíli, kdy už dokonce mrzne. Odborníci doporučují začít už v listopadu, protože jde také o pročištění celé palivové soustavy a trysek. Také stará nafta by se měla vyjezdit vždy včas a občas právě kvůli čistícím složkám tankovat prémiová paliva.
 
V KAŽDÉM ROČNÍM OBDOBÍ PLATÍ:
·         nezatěžovat kufr nepotřebným harampádím, hlavně při jízdě po městě tím zvýšíte spotřebu
·         neopírat nohu o spojku, protože se tak může dříve zničit
·         netankovat ředěné či podezřele levné palivo, může to poškodit vstřikovače a čerpadla
·         nepodtáčet a náhle nevypínat motor, rychle jej nevytáčet po nastartování

Nejhorší noční můra pro motoristy nastává s příchodem zimního období. Co dělat, aby vás nepřekvapilo mrazivé ráno a motor, který ne a ne naskočit, jak snížit spotřebu a čemu se vyhnout, abyste svého plechového miláčka příliš nezatěžovali? Připomenutí několika zajímavostí a rad  neuškodí, vždyť je toho spousta, na co musí dobrý řidič myslet.

 
CELOROČNÍ PNEUMATIKY?
Kdo chce obout svoje auto do celoročních pneumatik, protože chce ušetřit a nechce se mu neustále přezouvat, tomu se to nemusí vždy vyplatit. Je totiž třeba si uvědomit, že to nejsou gumy ideální ani za zimu ani na léto, a proto pokud nezměníte styl jízdy – to znamená vše hezky pomalu, žádné velké předjíždění a sekání zatáček – potom nemusíte třeba v zimě včas dobrzdit a neštěstí je hotovo.
 
PROVOZNÍ NÁPLNĚ
Zde se nejvíce vyplatí absolvovat zimní prohlídku svého auta. Technici vám zkontrolujíbrzdovou kapalinu a hustotuchladící kapaliny, což v domácích podmínkách není možné. Těsnost chladícího systému, stav brzd a baterie, funkčnost osvětlení – to vše je směrodatné, abyste mohli bez obav vyrazit do silničního provozu i v nepříznivém ročním období.
 
NAFTA
Kdo jezdí na naftu, rozhodně by neměl podceňovat aditiva proti námraze. Řidiči si sami přidělávají problém, když jej dolévají až ve chvíli, kdy už dokonce mrzne. Odborníci doporučují začít už v listopadu, protože jde také o pročištění celé palivové soustavy a trysek. Také stará nafta by se měla vyjezdit vždy včas a občas právě kvůli čistícím složkám tankovat prémiová paliva.
 
V KAŽDÉM ROČNÍM OBDOBÍ PLATÍ:
·         nezatěžovat kufr nepotřebným harampádím, hlavně při jízdě po městě tím zvýšíte spotřebu
·         neopírat nohu o spojku, protože se tak může dříve zničit
·         netankovat ředěné či podezřele levné palivo, může to poškodit vstřikovače a čerpadla
·         nepodtáčet a náhle nevypínat motor, rychle jej nevytáčet po nastartování

Nejhorší noční můra pro motoristy nastává s příchodem zimního období. Co dělat, aby vás nepřekvapilo mrazivé ráno a motor, který ne a ne naskočit, jak snížit spotřebu a čemu se vyhnout, abyste svého plechového miláčka příliš nezatěžovali? Připomenutí několika zajímavostí a rad  neuškodí, vždyť je toho spousta, na co musí dobrý řidič myslet.

 
CELOROČNÍ PNEUMATIKY?
Kdo chce obout svoje auto do celoročních pneumatik, protože chce ušetřit a nechce se mu neustále přezouvat, tomu se to nemusí vždy vyplatit. Je totiž třeba si uvědomit, že to nejsou gumy ideální ani za zimu ani na léto, a proto pokud nezměníte styl jízdy – to znamená vše hezky pomalu, žádné velké předjíždění a sekání zatáček – potom nemusíte třeba v zimě včas dobrzdit a neštěstí je hotovo.
 
PROVOZNÍ NÁPLNĚ
Zde se nejvíce vyplatí absolvovat zimní prohlídku svého auta. Technici vám zkontrolujíbrzdovou kapalinu a hustotuchladící kapaliny, což v domácích podmínkách není možné. Těsnost chladícího systému, stav brzd a baterie, funkčnost osvětlení – to vše je směrodatné, abyste mohli bez obav vyrazit do silničního provozu i v nepříznivém ročním období.
 
NAFTA
Kdo jezdí na naftu, rozhodně by neměl podceňovat aditiva proti námraze. Řidiči si sami přidělávají problém, když jej dolévají až ve chvíli, kdy už dokonce mrzne. Odborníci doporučují začít už v listopadu, protože jde také o pročištění celé palivové soustavy a trysek. Také stará nafta by se měla vyjezdit vždy včas a občas právě kvůli čistícím složkám tankovat prémiová paliva.
 
V KAŽDÉM ROČNÍM OBDOBÍ PLATÍ:
·         nezatěžovat kufr nepotřebným harampádím, hlavně při jízdě po městě tím zvýšíte spotřebu
·         neopírat nohu o spojku, protože se tak může dříve zničit
·         netankovat ředěné či podezřele levné palivo, může to poškodit vstřikovače a čerpadla
·         nepodtáčet a náhle nevypínat motor, rychle jej nevytáčet po nastartování

Nejhorší noční můra pro motoristy nastává s příchodem zimního období. Co dělat, aby vás nepřekvapilo mrazivé ráno a motor, který ne a ne naskočit, jak snížit spotřebu a čemu se vyhnout, abyste svého plechového miláčka příliš nezatěžovali? Připomenutí několika zajímavostí a rad  neuškodí, vždyť je toho spousta, na co musí dobrý řidič myslet.

 
CELOROČNÍ PNEUMATIKY?
Kdo chce obout svoje auto do celoročních pneumatik, protože chce ušetřit a nechce se mu neustále přezouvat, tomu se to nemusí vždy vyplatit. Je totiž třeba si uvědomit, že to nejsou gumy ideální ani za zimu ani na léto, a proto pokud nezměníte styl jízdy – to znamená vše hezky pomalu, žádné velké předjíždění a sekání zatáček – potom nemusíte třeba v zimě včas dobrzdit a neštěstí je hotovo.
 
PROVOZNÍ NÁPLNĚ
Zde se nejvíce vyplatí absolvovat zimní prohlídku svého auta. Technici vám zkontrolujíbrzdovou kapalinu a hustotuchladící kapaliny, což v domácích podmínkách není možné. Těsnost chladícího systému, stav brzd a baterie, funkčnost osvětlení – to vše je směrodatné, abyste mohli bez obav vyrazit do silničního provozu i v nepříznivém ročním období.
 
NAFTA
Kdo jezdí na naftu, rozhodně by neměl podceňovat aditiva proti námraze. Řidiči si sami přidělávají problém, když jej dolévají až ve chvíli, kdy už dokonce mrzne. Odborníci doporučují začít už v listopadu, protože jde také o pročištění celé palivové soustavy a trysek. Také stará nafta by se měla vyjezdit vždy včas a občas právě kvůli čistícím složkám tankovat prémiová paliva.
 
V KAŽDÉM ROČNÍM OBDOBÍ PLATÍ:
·         nezatěžovat kufr nepotřebným harampádím, hlavně při jízdě po městě tím zvýšíte spotřebu
·         neopírat nohu o spojku, protože se tak může dříve zničit
·         netankovat ředěné či podezřele levné palivo, může to poškodit vstřikovače a čerpadla
·         nepodtáčet a náhle nevypínat motor, rychle jej nevytáčet po nastartování

Když se nám v autě rozsvítí kontrolka, že nám dochází palivo, lidově říkáme, že jedeme „na rezervu“, ale pozor, ono nic takového jako jezdit na rezervu neexistuje, měli byste zastavit na nejbližší čerpací stanici a natankovat, hned jak se Vám kontrolka rozsvítí, a ne spoléhat na to, kolik kilometrů asi tak ještě můžete ujet. Přesné kilometry totiž nejsou nijak určené, u některého auta to může být 30 kilometrů, u jiného 50, u dalšího typu ještě méně než těch 30.

Zpravidla se první rozsvícení kontrolky objeví při dojezdu zhruba 80 kilometrů, když kontrolka, pozor, to ale nemají všechny vozidla, začne blikat, bývá dojezd nižší než 40 kilometrů. V žádném případě byste se tímhle ale neměli řídit, množství paliva se při rozsvícení kontrolky řídí více faktory – podle modelu vozidla, podle způsobu jízdy a mnoha dalších.

U dieselových motorůje opravdu hodně „na škodu“ si s tímhle zahrávat, dieselové motory reagují jinak než benzínové, když dojde nafta v dieselovém motoru, může způsobit velké škody, funguje totiž nejen jako palivo, ale plní i funkci regulační, chladicí a mazací, takže si můžete vážně poškodit vstřikovače i vysokotlaké čerpadlo. Moderní dieselové motory už mívají zabudované proti tomuhle pojistky, takže když hrozí, že dojde palivo, pojistka začne uměle vyvolávat vynechávání motoru a později ho vypne úplně. U starších modelů Vás to prostě donutí zastavit a znovu nenastartujete, ani byste se o to neměli pokoušet.

Pokud dieselový motor „vyčerpáte úplně do sucha“, bohužel už se neobejdete bez servisu, motor se musí připojit na diagnostiku, musí se spustit program na odvzdušnění palivového systému a musí se naplnit vysokotlaké čerpadlo, musí se resetovat řídicí jednotka, správně by se měla ještě provést zkušební jízda, takže tyhle problémy není dobré riskovat a opravdu se vyplatí natankovat včas.
U benzínových motorůje to o něco jednodušší, u toho, i když dojedete „úplně do sucha“, stačí dolít benzín, a startovat tak dlouho, dokud čerpadlo nenatáhne palivo do motoru, řídicí jednotka přitom protestovat nebude.

Problém může nastat u moderních turbomotorů, a to díky řídicí jednotce, ale podle odborníků se to vůbec nedá srovnat s problémy, které takto mohou nastat u motorů dieselových.

Když se nám v autě rozsvítí kontrolka, že nám dochází palivo, lidově říkáme, že jedeme „na rezervu“, ale pozor, ono nic takového jako jezdit na rezervu neexistuje, měli byste zastavit na nejbližší čerpací stanici a natankovat, hned jak se Vám kontrolka rozsvítí, a ne spoléhat na to, kolik kilometrů asi tak ještě můžete ujet. Přesné kilometry totiž nejsou nijak určené, u některého auta to může být 30 kilometrů, u jiného 50, u dalšího typu ještě méně než těch 30.

Zpravidla se první rozsvícení kontrolky objeví při dojezdu zhruba 80 kilometrů, když kontrolka, pozor, to ale nemají všechny vozidla, začne blikat, bývá dojezd nižší než 40 kilometrů. V žádném případě byste se tímhle ale neměli řídit, množství paliva se při rozsvícení kontrolky řídí více faktory – podle modelu vozidla, podle způsobu jízdy a mnoha dalších.

U dieselových motorůje opravdu hodně „na škodu“ si s tímhle zahrávat, dieselové motory reagují jinak než benzínové, když dojde nafta v dieselovém motoru, může způsobit velké škody, funguje totiž nejen jako palivo, ale plní i funkci regulační, chladicí a mazací, takže si můžete vážně poškodit vstřikovače i vysokotlaké čerpadlo. Moderní dieselové motory už mívají zabudované proti tomuhle pojistky, takže když hrozí, že dojde palivo, pojistka začne uměle vyvolávat vynechávání motoru a později ho vypne úplně. U starších modelů Vás to prostě donutí zastavit a znovu nenastartujete, ani byste se o to neměli pokoušet.

Pokud dieselový motor „vyčerpáte úplně do sucha“, bohužel už se neobejdete bez servisu, motor se musí připojit na diagnostiku, musí se spustit program na odvzdušnění palivového systému a musí se naplnit vysokotlaké čerpadlo, musí se resetovat řídicí jednotka, správně by se měla ještě provést zkušební jízda, takže tyhle problémy není dobré riskovat a opravdu se vyplatí natankovat včas.
U benzínových motorůje to o něco jednodušší, u toho, i když dojedete „úplně do sucha“, stačí dolít benzín, a startovat tak dlouho, dokud čerpadlo nenatáhne palivo do motoru, řídicí jednotka přitom protestovat nebude.

Problém může nastat u moderních turbomotorů, a to díky řídicí jednotce, ale podle odborníků se to vůbec nedá srovnat s problémy, které takto mohou nastat u motorů dieselových.